V tichu a temnotě pohroužena
takhle sní a odpočívá žena
vlnka s vlnkou si hraje
to šplouchání uvádí do ráje
Ticho raní, ticho bolí
po neshodách rány hojí
hlava prázdná ticho vnímá
teď už budu žena jiná
V tichu vítr čechrá vlasy
poletím ke hvězdám asi
ticho pulsuje tělem
vykročím vstříc zítřku směle
Tyhle tiché lesní vlnky
OdpovědětVymazatUtíkají jako srnky.
Krásné verše. :) Ticho léčí, stejně tak jako čas.
OdpovědětVymazat[2]: Pravda, čas rány zhojí. Ticho léčí a příroda uzdravuje. Děkuji za pěkný komentář.
OdpovědětVymazat[1]:
OdpovědětVymazatHorká koupel a množství parfémů
při světle svíček nejlepší je pro ženu
Mirjam krásné verše, poznávám tímto alespoň ženské myšlení...svíčka svítí...domov, cesta k žití a vůně parfému do okolí voní...cítím ho já, cítí ho i oni...všichni kdo na chvíli přečtou si řádky...nazdařbůh...bez oplátky:) dnes si přečtu co píšeš, mám konečně čas a chuť:) Pepino
OdpovědětVymazat[4]:
OdpovědětVymazatVe vaně a v pěně
úžasně je ženě.
[6]:
OdpovědětVymazatByla-li pěna z chmele
i pánovi bude skvěle!
Ticho bývá před bouří i po bouří.... Obrazně I doslova
OdpovědětVymazat[5]:
OdpovědětVymazatŽenská logika
muž naříká
já taky své dny mám
a nic si z toho nedělámDíky za komentář.
[6]:
OdpovědětVymazatNežli v lese srnky plašit
dám si pěnu, můžem začít
[7]:
OdpovědětVymazatA když se oba ochmelí
už není ticho, jsou veselí
[8]: Tichá domácnost? Ale nesmí trvat dlouho.
OdpovědětVymazat