Přeskočit na hlavní obsah

Sobotní zážitek

V sobotu jsme se stavovali na oběd ve vyškovské Radegastovně. Budete-li mít cestu, vřele doporučuji. Restaurace je pojmenovaná po bohu Radegastovi, slovanském, pohanském bohu slunce, hojnosti a úrody. Sochu je možno spatřit v Beskydech na Radhošti, na cestě mezi Pustevnami a Radhoští v nadmořské výšce 1 105 metrů. Restaurace Radegastovna nese jméno po tomto bohu a zdobí její vnitřní interiér.




Výborně zde vaří. Dali jsme si vepřovou panenku s hranolkami, líčka, kuřecí prsa na bylinkách, vše bylo vynikající. Dokonce podávali i černé pivo, ale neodolala jsem a před oslavou jsem okusila ještě pravé čepované vyškovské pivo. O tekutiny v parném létě nebyla nouze. Parné léto bylo, když jsme vyjížděli. Po dobu pobytu v restauraci se husté mrholení proměnilo v řádný déšť. Nikdo neměl deštník, tak jsme si říkali, že zde posedíme do 14,00 hodin a pokud nepřestane, zavoláme oslavence, aby si nás vyzvedli.

Jak se setmělo, vypnul se proud a obsluha nám přišla sdělit, že kuchaři nemohou připravovat jídla, takže to poněkud potrvá. My jsme ještě měli času dost a i vzhledem k počasí nás to nějak netrápilo.

V tom se ozval nářek. Zprvu slabý, pak se změnil v pláč a zoufalé volání o pomoc. Myslela jsem, že je to dítě, které šlo na toaletu a jak se zhaslo a kolem byla tma, se začalo bát. Jeden z mužského osazenstva našeho stolu se zvedl a šel naříkající utěšovat, řka: "To bude v pořádku. Vypnuli proud. Jakmile to naskočí, bude zase vidět. Vydržte." Po těchto slovech se vrátil ke stolu. Nářek neutuchal. Mezi vzlyky jsme vyrozuměli, že se jedná o paní, která uvízla na WC, má nervovou poruchu, nemá u sebe prášky a neví, co má dělat. Měla úplný šok. Personál se začal shánět po baterce, že paní posvítí. Faktem je, že tam byla neproniknutelná tma, dlouhá chodbička, dvojitá zatáčka a paní, možná i v té panice, nemohla najít kliku od dveří, aby si otevřela.

Po několika minutách světlo naskočilo a restaurace a s ní i toalety byla znovu osvícena. Paní vyšla, pro mne z nějakého záhadného důvodu byla na pánských toaletách. Nevím proč, protože žádná fronta, jak to bývá na dámských záchodcích, se nekonala. Dopotácela se ke stolku, personál ji podpíral a dal jí napít zdarma vody, aby se vzpamatovala. Zdůrazňuji slovíčko zdarma, protože dcera, když upadla v restauraci Potrefená husa, protože přehlédla schodek, podotýkám, že byla úplně střízlivá, zaplatila za vodu ještě dalších 40,- Kč a nikdo si jí ani nevšimnul. Proto si cením péče personálu Radegastovna ve Vyškově, protože to není zcela běžné.

Paní se asi do půl hodiny uklidnila. Zavolala manželovi nebo synovi, aby ji přijeli vyzvednout. Klaustrofobie, dohromady s nervovou poruchou je hrozná kombinace.

I přes tento náš zážitek restauraci Radegastovna ve Vyškově doporučuji. Dobře vaří, porce velké, ceny přiměřené, personál ochotný a vlídný, příjemné posezení. A pivo výborné.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

KRESLENÍ PRO VĚK 12 A VÍCE

To by člověk nevěřil, co dělá stínování a vhodná volba tužek a pastelek. Zaznamenat dynamiku a světlo je v kreslení docela problém. Musím si ještě obstarat blender pro zesvětlování a thunder pro tmavá místa na kresbě pro získání tmavého efektu. Existuje i pastelka pro plynulý přechod barev, může se hodit. Maluji zatím do sešitu, skicáky zatím nepoužívám. Začnu tehdy až si budu myslet, že kresba získá na kvalitě. Na ten pel mel co zkouším, je sešit vhodný a vleze se do něho více kreseb, i nepovedených. Papír to skousne a já budu vidět, kde se stala chyba. A prvních pár začátečnických obrázků pro dospívající mládež a starší: Obr. 1: Dívka, panda Obr. 2: Dívka s deštníkem Obr. 3: Dívka s flétnou Obr. 4: Chlapec, země, skála Obr. 5: Kříž s andělskými křídly Obr. 6: Matka s dítětem Obr. 7: Dvě slečny a Ježíš Obr. 8: Most s krajinou Obr. 9: Silnice s alejí Obr. 10: Oslava kostlivce Obr. 11: Pistole, hlava koně Obr. 12: Tygr Tak to je vzorek mých prvních...

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

OD PODZIMNÍ DOVOLENÉ K VÁNOČNÍ ZDRAVICI

Od poloviny září jsme ještě proskakovali vlny ve Středozemním moři v Turecku. Minimalistický pokojík v hotelu Sun Beach Park v malebném městečku Side, tentokrát bez balkónu, nám poskytoval tento výhled. Obr. 1: Pohled ze Sun Beach Park V přízemí byla dostatečně velká recepce, obývaná i zvířecími hlídači, kteří byli na každém kroku – kočky. Obr. 2: Kočka z recepce Když turisté odešli a písečné pláže zely prázdnotou, hlídala na vyhlídce kočka. Bystrým okem kontrolovala, zda neuvidí něco k snědku, nebo sledovala dění kolem.  Obr.: 3: Kočka u moře Cestou k Apolonovu chrámu jsme potkali v podvečerních hodinách kočku a ježka. Chtěli jsme zachytit jejich hrátky, ale jakmile jsme se přiblížili s fotoaparátem, ježek se schoulil do klubíčka.                                 ...