Přeskočit na hlavní obsah

ÚPADEK VÍRY


Úpadek víry: Čína nechává mizet vousy a mešity


BBC našla nové důkazy o rostoucí kontrole a potlačování islámu v čínské daleké západní oblasti Sin-ťiang - včetně rozsáhlého ničení mešit.

Orgány poskytly výjimečný přístup k náboženským místům a vedoucím islámským úředníkům za účelem podpory jejich tvrzení, že jejich politiky se zaměřují pouze na násilný náboženský extremismus, nikoli na víru samotnou.

Poté, co oficiální turné Johna Sudwortha skončilo, vydal se čínský korespondent na průzkum.

"Mešita Id Kah, jedno z nejposvátnějších míst v Sin-ťiangu, je symbolem pozemské autority, která letí až ke hvězdám. Přístup, který nám byl umožněn, je však navržen tak, aby ukázal, že jakékoli znepokojení nad zpřísněním kontroly náboženské víry v Číně není na místě. Vládou schválený imám například popírá, že dlouhé vousy jsou v Sin-ťiangu zakázány. Čínští občané mají náboženskou svobodu. Je to osobní volba mít vousy nebo ne. V Číně nikdy neexistovalo potlačování náboženství," vypráví čínský korespondent John Sudworth.

"Když se odtrhneme od naší oficiální cesty a projdeme uzamčenými a opuštěnými domy, najdeme jasné důkazy o potlačení islámských zvyků a přesvědčení. Tady to je, černé na bílém, oznámení, které říká lidem v této vesnici, že určité náboženské praktiky jsou zakázány. V tomto bodě číslo 10 se říká, že nošení dlouhých vousů mladým mužům není dovoleno. V blízkosti se nachází jeden z mnoha převýchovných táborů v Sin-ťiangu, ve kterém zmizely stovky tisíc Ujgurů, Kazachů a dalších muslimských menšin. A je to tady, přímo v tomto regionu, kde jsou zničeny mešity.

Za poslední dva roky se města, městečka a vesnice, mnoho náboženských míst, které byly dříve zřetelně viditelné na satelitních snímcích, změnily na kousky holé země," pokračuje čínský korespondent.

"Čína v hrůzných detailech líčí, že její politika v Sin-ťiangu je racionální reakcí na léta separatistického násilí. V přístupu je nám však bráněno, když se pokoušíme nezávisle filmovat účinky těchto politických opatření ve městě Keriya." "Proč nemůžeme jít do mešity?" "Opravujeme silnici. Dnes je uzavřena." "Myslíme si, že silnice byla uzavřena okamžik před naším příjezdem. Viděli jsme i řadu dalších lidí na motocyklech, skútrech a některých vozech, kteří se zastavili a ptali se, proč nemohou projet," poskytuje John Sudworth slovní doprovod.

"Doufáme, že zjistíme, co se stalo se vstupem do mešity ve městě Aitika. Výrazný stín obrysu vstupu ukazuje, že na konci roku 2017 zde ještě stál. Podařilo se nám dostat dost blízko, abychom mohli natáčet některé stavební práce." "Toto je staveniště. Nefilmujte staveniště."

"Prostředek modlitebního sálu mešity s klenutými věžemi, je stále neporušený. Ale na místě, kde kdysi byl průchod do mešity, je stavební technika. Nedaleko byly také zbořeny tradiční čtvrti Ujgurů. Na tomto snímku lze vidět staré domy před dvěma lety. Celé řady zmizely jen o několik měsíců později."

"Tato oblast země je hnána dvěma hnacími sílami moderní Číny: usiluje o politickou stabilitu a hospodářský rozvoj. Není pochyb o tom, že tyto čtvrti byly chudé. Ale jejich demolicí, potlačováním víry těch, kteří v nich žili, a nucením statisíců z nich do převýchovy," obává se John Sudworth, "že celá historie a kultura jsou zničeny. V roce 2015 jsme natočili davy, mladé i staré, které se modlily v mešitě Id Kah. Vousy byly snadno viditelné. Po čtyřech letech jsou tváře hladce oholené," uzavírá John Sudworth.

"A to je scéna těsně před modlitbou. Uvnitř se v tichosti schází několik mužů." "Není pravda, že to, co jsme právě viděli, je důkazem, že Čína v tomto regionu udusila islám?" ptá se John Sudworth. "Bylo tam spousta lidí, kteří přišli dřív, ale v té době tam nebyla žádná práce a nikdo jim nenabídl práci. Lidé jsou nyní v pracovním procesu nebo jsou zaneprázdněni obchodem, takže nemají čas přijít a modlit se během dne," odvětí domorodý muž.

"Až donedávna bylo toto místo živým srdcem hluboce oddané společnosti. Teď už skoro nikdo nezůstal." Těmito slovy končí John Sudworth svůj videoklip.

Zdroj:
Překlad: Mirijam

Komentáře

  1. Ach jaj, smutné, že tam už tiež nevedia čo so sebou, aj keď na druhej strane, Čína mi nikdy neprišla veľmi people friendly.

    OdpovědětVymazat
  2. [1]:
    Od té doby co už není velký Mao ce tung, Čína upadá.
    A víš, že "mao" znamená v čínštině "kočka"?

    OdpovědětVymazat
  3. [1]: Čína to s demokracií nepřehání. Na druhé straně se i Evropa brání "vypočítavým" islámistům. Zítra zveřejním článek z opačné strany (Velké Británie), ale napřed ho ještě okomentuji.

    OdpovědětVymazat
  4. [2]: Řekla bych, že Čína je jedna z velmi prosperujících zemí. Ale své lidi drží velmi zkrátka, co se týče životní úrovně, svobody, demokracie, náboženství. Nevím, že "mao" je "kočka", ale vím, že "tao" je "cesta".

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

John G. II.

A tak, kladením prken po celé délce, udělali průchod, kůň se pohyboval s krajní opatrností, třásl se s plným vědomím nezvyklého nebezpečí, ale vydržel. Oporou mu byla přítomnost jeho pána a přátel na obou stranách. Když se pohybovali, vichřice na ně udeřila s veškerou svou zuřivostí. Teď už bylo chladněji a déšť se změnil na dešťové srážky a zabodával se do jejich kůže malými ostrými jehličkami. Skelet mostu je držel vysoko zavěšené v samém srdci bouře. Znovu a znovu mocné poryvy, které se náhle objevily, jim přímo nabízely, aby jejich nohy ztratily rovnováhu. Přesto pomalu postupovali a neztratili své držení těla. Pak přešel další kůň. Převáděli vždy jen jednoho koně. Neodvážili se jich převést více najednou. Nakažlivá obava jednoho, reagujícího na druhého, by mohla způsobit paniku. Kůň, který by se bál postupovat vpřed nebo byl plachý, by si dozajista v nejlepším případě zlomil nohu na tomto pražcovém přechodu. Takže jeden po druhém pokračovali v přechodu přes vodní překážku a když s...