Přeskočit na hlavní obsah

NAŠLAPUJ OPATRNĚ

Diana, snad pojmenovaná po princezně z Walesu, která také ráda chodila tam, kde jsou nášlapné miny, si dává pozor. I když vkročí sebeopatrněji do kanceláře, ocitne se nejen v minovém poli, ale i v minové palbě.

Diana, která má ojedinělou nestandardní oční vadu a špatně vidí, ne nadarmo má průkazku ZTP (zdravotně a tělesně postižená), měla jednoho dne takovou radost, že odchází z práce včas, že se rozběhla za trolejbusem, aby byla brzy doma.

Opatrnost, neopatrnost, Diana viděla trolejbus, ladným skokem přeskočila přes chodník. Ten den pršelo a všechno bylo kluzké. Na štěrku, který následoval za ostrým okrajem obrubníku, Diana uklouzla a spadla.

Ani neví, jak se dostala do dopravního prostředku. Měla mžitky před očima, bílá jako stěna se marně přes rozervané rifle snažila zastavit krvácení tampony, které měla v kabelce. Jeden mladý muž ji úkosem pozoroval, nabídl jí místo k sezení a ptal se, jestli nechce pomoci. Diana zavolala manželovi a na půli cesty se s ním setkala. Rána byla natolik hluboká, že zamířili do Úrazové nemocnice. Berle odmítla. Absolvovala rentgenové vyšetření a po ošetření a vyčištění rány byla pozvána za 2 dny na převaz. Vyfasovala jako trofej líbivé nemocniční kalhoty, které nemusí vracet. Ty její byly rozstříhány, zakrváceny, děravé. Zkrátka naprosto nepoužitelné.

Diana zavolala do práce a informovala o svém úrazu. Její nadřízená se na ni osopila, jak si to vlastně představuje, utrpět úraz a marodit "s odřeným kolenem", když zrovna zítra bude audit. Ať si uvědomí, kde pracuje. Právě. Základní mzda, kterou má zaměstnavatel stejně hrazený od Úřadu práce, protože zaměstnává osoby se zdravotním znevýhodněním. Z jeho strany výdaje nula. Snad odměna 200,- Kč, jednou za rok 1 000,- Kč. A přesčasy, kterých má Diana nadbytek. Nesnese odejít od rozdělané práce a přenášet si ji do dalšího dne. A to má zkrácený pracovní úvazek.

O dva dny později volala nadřízená, podařilo se jí zavolat přímo do nemocnice, když byla Diana právě na zákroku. Jak to prý vypadá? Diana z domu odpovídala, že na brzký návrat to nevypadá. Pořád se snažila o slušnou formu, opatrně našlapovala, aby nenarazila. Zato z druhé strany kyberšikana, neustálé vyvolávání, výhružky pohovorem s ní a s majitelem. Když Diana už neměla sílu ani odpovídat do sluchátka, zcela zdrcena, protože se navíc ještě dozvěděla, že v noze má zánět, dostala antibiotika, noha ji ukrutně bolela, zmocnil se jejího telefonu její manžel, který ji po všech vyšetřeních doprovázel a zavřel se do druhého pokoje.

A žádné opatrné našlapování. Vylil si srdce. Sice nadřízená vykřikovala: "Já vás neslyším. Já vám nerozumím." "Já už nevím, co jsem říkal, ale milerád vám to zopakuji."

"Manželka utrpěla hlubokou tržnou ránu, přidal se zánět. Neschopenku by vám samozřejmě nedoručila ona osobně, s bídou dojde na záchod, natož na poštu. Já s ní chodím po všech vyšetřeních, já bych doručil neschopenku. Nechodí, leží, léčí se. Má berle a v sobotu jdeme na další převazy a kontrolu. Netýrejte ji psychicky. To jako chcete říct, že schválně spadla a schválně si způsobila zranění? Jste normální? Jakmile bude uschopněna, nastoupí do zaměstnání. To chcete, aby napadala na nohu nebo měla trvalé následky? To nemyslíte vážně?!" Ukončili hovor.

Diana ještě namítala, že to neměl, že neví, co bude následovat, že tam nevydrží.

Faktem zůstává, že ji nadřízená už několikrát denně nevolala.

Důležité je, aby se Diana uzdravila.

A než opatrné našlapování a chození kolem horké kaše a takové to, aby člověk nenarazil, se mnohdy vyplatí důrazný a sebevědomý přístup. Nicméně se najdou lidé, kteří v nesnázích, ať chtěně nebo nechtěně, přišlápnou člověka až ke dnu a ještě otočí podpatkem.


Komentáře

  1. Jak jde o zdraví, být rázný! Jasně, rýmička není nic hrozného, to se práce zvládne, ale jakmile je to něco vážnějšího, tak se neprodleně starat o sebe, práce nepráce! Jen mě napadá otázka, pokud má Diana takovouhle nadřízenou, proč tam ještě zůstává pracovat? Vím, práce pro ZTP není moc, ale s tímhle přístupem bych na té pozici asi nevydržela.

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Zdraví člověku nikdo nevrátí. Všichni, kdo znají Dianu, říkají, že oni by to na jejím místě nevydrželi. Diana má se ZTP omezené možnosti na trhu práce, ale čeho je moc, toho je příliš.

    OdpovědětVymazat
  3. Také zastávám názor, že na hrubý pytel patří hrubá záplata. Přeji hodně zdraví.

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Také jsem toho názoru. Účel svědí (světí) prostředky. Dianě vyřídím pevné zdraví a pevné nervy. Děkuji za komentář.

    OdpovědětVymazat
  5. Být zdravý je nejdůležitější a potom láska

    OdpovědětVymazat
  6. [5]: Zdraví je důležitější než práce a ohleduplné a láskyplné vztahy - kde je má člověk hledat?

    OdpovědětVymazat
  7. Ono prý na těch manažerských pozicích je hodně psychopatu...

    OdpovědětVymazat
  8. [6]: Také, ale hlavně neumí jednat s lidmi. Když je manažer, to ho neopravňuje, aby jednal jak hov...o. Je mi jich svým způsobem líto.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

UŽ TÉMĚŘ VÁNOCE A NOVÝ ROK 2025

Jak tak jdem tím zdejším světem, uniká nám, v čem se pletem …. spletla jsem se, že do zimy budu mít ponožky; ale ne s pomocí boží, ale s pomocí kamarádky jsem dokončila můj první pletací výtvor po 38 letech, kdy jsem definitivně odložila jehlice, těsně před vánocemi. Obr. 1: Jedna ponožka První ponožka je krpatá, jako vlnobití. Hlavně to přidávání, abych zachovala rovinu, mi činí problém. Pletařky ví. Prý mezi dva kopečky. Nevím, co mám pokládat za kopeček, tak splétám křivě. Přítelkyně mne nabádala, abych ji vypárala, ale já jsem si ji chtěla nechat jako odstrašující příklad na vzorek. Ale neodradilo mne to a pokračovala dál. Obr. 2 + 3: Dvě ponožky a tři ponožky Na obrázcích horní ponožka je ta nepovedená. Zbývající použitelné dvě se mi podařilo před vánocemi dokončit za značného přispění kamarádky, která občas se mnou ztrácela trpělivost. Občas jsme odložily jehlice, daly si panáka, ohlásila jsem, že dnes už plést nebudu. Do příště mi to opravila. Jinak bych ...

COPAK SE TO UDÁLO?

Copak se to událo bylo toho nemálo vypravil se na svět klouček kolem sebe velký hlouček.   Komu se to podobá mámě, tátovi či na oba dědovi či bábě odpoví vám hravě.   Jsem jaký jsem sobě podoben přináším vám radost, smích podoben komu? To je ve větvích.     Obr. 1: V porodnici    Obr. 2: Po třech dnech doma   Obr. 3   Obr. 4: Výbavička pro „velkého kluka“    Obr. 5: A po měsíci už si hraje     Obr. 6: Velikonoční Dostala se mi do rukou veselá velikonoční říkanka: Hody, hody, doprovody, kuřátko šlo do hospody, dalo si tam frťana, tancovalo do rána.   Obr. 7: Kuřátko   Mějte se hezky.  

John G. II.

A tak, kladením prken po celé délce, udělali průchod, kůň se pohyboval s krajní opatrností, třásl se s plným vědomím nezvyklého nebezpečí, ale vydržel. Oporou mu byla přítomnost jeho pána a přátel na obou stranách. Když se pohybovali, vichřice na ně udeřila s veškerou svou zuřivostí. Teď už bylo chladněji a déšť se změnil na dešťové srážky a zabodával se do jejich kůže malými ostrými jehličkami. Skelet mostu je držel vysoko zavěšené v samém srdci bouře. Znovu a znovu mocné poryvy, které se náhle objevily, jim přímo nabízely, aby jejich nohy ztratily rovnováhu. Přesto pomalu postupovali a neztratili své držení těla. Pak přešel další kůň. Převáděli vždy jen jednoho koně. Neodvážili se jich převést více najednou. Nakažlivá obava jednoho, reagujícího na druhého, by mohla způsobit paniku. Kůň, který by se bál postupovat vpřed nebo byl plachý, by si dozajista v nejlepším případě zlomil nohu na tomto pražcovém přechodu. Takže jeden po druhém pokračovali v přechodu přes vodní překážku a když s...