Ty, ty mi ležíš na srdíčku,
tebe, tebe v mysli mám.
S tebou, s tebou, chci písničku
zazpívat, slyšet mám tě rád.
Ty jsi, ty jsi, jak kámen studený,
ty jsi, ty jsi, jak chladný led.
Máme, máme to asi vrozený,
že bych, že bych tě láskou sněd.
Ty, ty mi bolest působíš,
držím, držím tě v náručí,
když, když mě navždy opouštíš.
smrti, smrti neporučím.
Že se, že se držíme při zemi.
To je, to je snad pouhý klam.
Každou, každou noc zdá se mi,
co sudičky přisoudily nám.
Že jsi můj, že jsem tvá,
to je úděl pánů a dam,
tolik, tolik podob láska má,
vzlétneme až ke hvězdám.
Létám, létáš na bílém obláčku,
Létáš, létám na nebi bez mráčků,
andělé nám křídla dají,
už jsme, už jsme v ráji.
Já jsem ty a ty jsi já,
To jsme my dva.
Jeeee... Krásné 👍🏻😉
OdpovědětVymazat[1]: Taky trochu slaďáku, aby to nevyznělo, že jsem pesimista. To v žádném případě momentálně nejsem.
OdpovědětVymazatKrásné vyznání
OdpovědětVymazat[3]: Děkuji. To je to souznění duší, kdy jeden nepromluví a ty už víš, co si myslí. Paráda. Jupííí
OdpovědětVymazatjééé to je opravdu nádherné, procítěné
OdpovědětVymazatWow. Těší mě tvá poklona.
OdpovědětVymazatÚchvatné miluju tvé básně máš to procítěné
OdpovědětVymazatDíky moc. Jsem ráda, že se objevuješ na mých stránkách
OdpovědětVymazat