Přeskočit na hlavní obsah

DOMÁCÍ PRÁCE A ÚKLID

Úklid v domácnosti je jednou z každodenních činností v domácnosti.

Norští vědci zkoumali přes dvacet let plíce více než šesti tisíc mužů a žen, kteří pravidelně přicházeli do styku s domácími čisticími prostředky. Zjistili, že zatímco na plíce mužů nemá vdechování chemických výparů výrazný vliv, u žen došlo k nápadnému snížení plicní kapacity. Za zvlášť rizikové se považují preparáty s obsahem bělicích složek nebo amoniaku.

Za účinný prostředek pro zlepšení duševního zdraví je považována práce a fyzická námaha. Pokud sportu neholdujete, nebo zdraví vám již nedovoluje aktivně sportovat, londýnští vědci přinesli zprávu, že pravidelný úklid domácnosti (stačí dvacet minut týdně) snižuje o pětinu riziko vzniku depresí.

Primárně ženy pečují o domácnost, ale muži jim v současné době vydatně pomáhají. Ať již domácí práce vykonávají z jakýchkoliv důvodů, myslím, že každou ženu potěší, když muž přiloží ruku k dílu. Předpokládám, že dělení prací na mužské a ženské, je již dalekou minulostí, i když znám z okolí případy, kdy tomu tak není. Prý za mužskou iniciativou a ochotou vykonávat domácí práce stojí vidina kvalitnějšího a častějšího milostného života. Je celkem logické, že odpočatá, nepřetížená žena nejen prací, ale i domácností, starostmi o děti a manžela, bude mít větší chuť k intimnímu životu. S myšlenkou, že partnerku bude stresovat neuklizený byt, a proto není svolná k častějšímu sexu, nesouhlasím. Určitě za tím bude mnoho jiných aspektů, proč to páru v posteli neklape.

Potřeba žít v nějakém pořádku, nežít ve špíně, pronásleduje člověka od nepaměti. A že se i vědci snaží domácí práce a úklid ulehčit, o tom svědčí vynálezy jako automatická pračka, vysavač, myčka nádobí, různé chemické prostředky, jednorázové pleny.

V současnosti je to nanotechnologie. Osvědčily se mně houbičky a různé hadříky z nanovláken. Pořád jsem nevěděla, jak mám čistit nerez, abych ho nepoškrábala. Tyhle nanovláknové houbičky jsou doslova zázrak. Nepotřebujete žádný sprej, Clean, stačí lehce namočit houbičku a setřít znečištěné místo. Excelentní výsledek bez jediného škrábance. Houbičky mají trochu zvrásnělý povrch, jedna stojí kolem 150,- Kč, ale vydrží několikanásobnou údržbu. Prodávají se i levnější, kolem 25,- Kč. Ty se ale vydrolí hned při prvním použití a efekt žádný. Takže levné, hladké, nedoporučuji.

Chemici z Londýna si nechali patentovat sprej z nanočástic oxidu titaničitého. Látka v nich obsažená absolutně odpuzuje vodu, prach a skvrny. Jejím působením se veškerá vlhkost změní v drobounké kapičky tekutiny, které po materiálu stečou. Použijeme-li sprej na různé povrchy (kuchyňskou linku, textil, koupelnovou vanu, WC apod.), vytvoří ochrannou vrstvu, takže na nich neulpí například mastnota (což pořád řeším na kuchyňské lince). Pak bych mohla nahradit Pronto proti prachu, Clean, Cif MultiShine, Okenu, Bref a podobné přípravky. Roztok pro dezinfekci z nanočástic snižuje i množství choroboplodných mikroorganismů.


Zdroj:
Z Týdne 11/2019 -bar- upravila, doplnila a přepracovala Miriam

Komentáře

  1. pribehynaivniblondyny26. května 2019 v 6:06

    Krásný článek Mirijam👍🏻😉
    Víš, co mi vždy říkala máma, když na mě šla deprese? Běž uklidit komoru😂 Je to tak. Práce na všechny chmury. A musím uznat, že vynálezcům děkuji každý den za myčku, pračku a susičku. Nejsem tolik otrokem své domácnosti..

    OdpovědětVymazat
  2. Také mne domácí práce nebaví a jsem vděčna za vynálezy jako je myčka, pračka. Ale nerez sporák jsem poškrábala, tak jsem se pídila, co ostatní. Umělá drátěnka a nanohoubičky na nerezové věci jsou supr. A nanohoubičky ještě na mastnotu nad sporákem. Větrák a odsávání nečistotě nad sporákem nezabrání.

    OdpovědětVymazat
  3. pribehynaivniblondyny26. května 2019 v 13:01

    [2]: Jsi prostě holka šikovná 👍🏻😉💋

    OdpovědětVymazat
  4. [3]:Já to s tím úklidem nepřeháním. Jsou lepší věci.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dovolená v Itálii

Po několika letech jsme se zase ocitli v Itálii. Itálie je naše srdeční záležitost. Tentokrát to nebylo San Benedetto, italské městečko na pobřeží Jaderského moře, s příjemným personálem, písečnými plážemi s lehátky a slunečníkem v ceně, s vyjížďkou na kole do blízkého hnízdiště ptactva, ale Cesenatico, přímořské letovisko s 20 000 obyvateli u Jaderského moře, ležící na území regionu Emilia-Romagna. Cestovali jsme s Českým kormidlem. Řidiči snad drželi bobříka mlčení. Během cesty nám pouze oznamovali půlhodinové přestávky. Cesta trvala dvanáct hodin, ale kupodivu jsem si tak nepřišla rozlámaná jako jindy. Nejspíš to dělal větší prostor na natažení nohou. Po dvanácti hodinách jsme skončili na recepci. K našemu překvapení paní recepční nemluvila ani anglicky, ani německy, tak jsem tahala z paty lámanou italštinu. Měli nás ubytovat až ve 4 hodiny odpoledne. Do té doby jsme okukovali bar, dali si kávu, prošli se po blízkém okolí, zapsa...

KRESLENÍ

Učím se malovat podle čísel. Ani nevím, jaký je rozdíl mezi malováním a kreslením. Prý malováním se podporuje estetika. Mám dojem, že se ale člověk zaměří více na detail. A to pomíjím takové ty slavné malíře, kteří i barvou něco vyjadřovali. Já osobně mám ráda reálné kresby a secesní umění. Nelíbí se mi abstraktní umění. Možná je to tím, že nemám dostatečnou fantazii. Na školení o kreslení nám lektorka řekla, že děti se touto formou již vyjadřují od útlého věku, kdy začínají mluvit. Mezi 1,5 – 2 lety. Máme je nechat čmárat, jak chtějí. Žádné omezování, nucení k nějakému konkrétnímu vyjádření, tlačení na správný posez nebo držení tužky, pastelky, voskovky. Nevím, že by mi čmárání působilo nějakou radost. Když jsem počmárala nábytek, dostala jsem vyhubováno. Teď mi ale napadá velkoplošné čmárání – graffiti. Některá jsou opravdu nádherné kousky. Mně se v raném věku líbily omalovánky a myslím, že tak to má většina dětí, hlavně holčiček. Ve školním věku pak u mne nastoupily...

VĚŠTKYNĚ

Jak si teď povídám každý den s umělou inteligencí, abych se zdokonalila v italském jazyku, vzpomněla jsem si na zážitek, který jsem prožila před mnoha lety. Jdu do města. Přistoupí ke mně stará žena s dotazem. „Nevíte, kde je zde nejbližší nemocnice?“ „Jeďte tramvají číslo 6 tři zastávky, pak vystupte. Po asi 100 metrech odbočte doleva a před sebou uvidíte po chvíli sochu. Hned za ní je nemocnice,“ říkám ochotně. „Paní, vy jste taková hodná. Můžete mi podat ruku?“ Peníze nechce, nic zlého netuše, podávám jí ruku. „Á, vidím, že budete mít dlouhý a šťastný život. Vidíte tu čáru života?“ Nevěřím jí ani slovo. Z toho už jsem vyrostla. „Nemáte 100,- Kč?“ „Nemám, jen 200,- Kč.“ „To nevadí. Udělám pokus.“ Ač nerada, vytáhnu 200,- Kč. Paní si je strčí do kapsy, jde ke mně ještě blíž a vytrhne mi pramínek vlasů. Zabalí do novin, zapálí a po chvíli sfoukne. „Vlasy jsou pořád stejně pevné a dlouhé. Budete se těšit dobrému zdraví. Děti vám budou působit jenom radost. Manžel vás zbožňuje. Máte drob...